Bryjow.pl Dějiny Starého Sącze

Dějiny Starého Sącze

Kdo vládl Sączi

Kastelán, kněžna, abatyše, císařský úředník, purkmistr – přehled těch, kdo měli moc nad městem, s vyznačenými mezerami v pramenech.

Kormidlo Sącze třímaly různé ruce: nejprve knížecí kasteláni z hradiště nad Dunajcem, potom paní a kněžna Kinga a po ní po pět století abatyše klarisek, protože město bylo jejich majetkem. Když přišlo Rakousko, správu převzal císařský erár a magistrát a v novější době purkmistři: volení, dosazení okupantem a nakonec znovu volení samotnými měšťany. Seznam je neúplný, protože prameny na mnoha místech mlčí, a tyto mezery poctivě vyznačujeme.

Sądečtí kasteláni

12. stol. – kol. 1273

Kastelán sídlil na hradišti Grobla v dnešním Podegrodzí a jménem knížete vykonával nad obvodem soudní, správní a vojenskou moc. Kolem roku 1273 kasteláni z pramenů mizí; snad představovali konkurenci moci kněžny Kingy.

  • zm. 1224–1227
    Chwalisław sądecký kastelán

    První jménem známý; účastnil se sjezdů Leška Bílého. Korusiewicz uvádí rok 1225.

    pramen: medievalheritage.eu
  • kol. 1240 (tradice)
    Piotr Wydżga kastelán (podle pověsti)

    Údajný pán Rytru a stavitel hradu Lemiesz. Postava z tradice opírající se o Długosze, nedoložená.

    pramen: Zaremba 1994

Mezera v pramenech: Úplný seznam kastelánů 13. století je třeba sestavit z tištěných prací: „Urzędnicy małopolscy XII–XV wieku. Spisy“ (1990) a Barański 1992. Pozdější sądečtí kasteláni (od 15. století) byli senátorskými hodnostáři spjatými s Novým Sączem, nikoli správci Starého Sącze, proto je zde neuvádíme.

Páni a paní sądecké země

do 1257 – 1339

Sądecká země byla údělem krakovských knížat, dokud ji roku 1257 Boleslav Stydlivý nepředal Kinze. Od té doby o osudech Sącze po celé století rozhodovaly především knížecí vdovy, které vstupovaly do kláštera klarisek.

  • do 1257
    Boleslav V. Stydlivý kníže krakovský a sandoměřský

    2. 3. 1257 v Korczynie daroval sądeckou zemi své ženě Kinze jako náhradu za věno.

    pramen: Zakrzewski 1999
  • 1257–1292
    Sv. Kinga (Kunhuta) „domina et princeps de Sandech“, paní a kněžna Sącze

    Lokovala město, roku 1280 založila klášter klarisek a odevzdala mu Sącz s 28 vesnicemi. Právní povaha donace (vlastnictví, doživotí, nebo zástava) je sporná.

    pramen: AHMP
  • po 1292
    Gryfina vdova po Leškovi Černém, abatyše

    Kingina nástupkyně v úřadu abatyše; po roce 1292 vládla Sądecku.

    pramen: Pluta-Saladra 2021
  • 1334–1339
    Hedvika Kališská královna, vdova po Vladislavu Lokýtkovi

    Převzala vládu nad Starým Sączem, když abatyše Konstancie odstoupila; zemřela 10. 12. 1339 a byla pohřbena v klášteře. Jiný pramen klade její příchod do roku 1337.

    pramen: en.wikipedia: Jadwiga of Kalisz

Abatyše – majitelky města

1280–1782

Po pět set let byl Starý Sącz soukromým církevním městem: jeho pánem byl konvent klarisek a jeho jménem abatyše. Ona udělovala privilegia, schvalovala cechovní statuty a potvrzovala volbu městské rady. Uvádíme abatyše, které prameny spojují s konkrétními záležitostmi města.

  • do 1334
    Konstancie abatyše

    Odstoupila, aby se stala prostou řeholnicí; vládu převzala Hedvika Kališská.

    pramen: Migrała 2016
  • zm. 1336
    Salomea abatyše

    Založila vesnici Tylmanowa.

    pramen: Pluta-Saladra 2021
  • zm. 1341
    Wisława abatyše

    Neúspěšný pokus o založení vesnice mezi Dunajcem a Popradem.

    pramen: Pluta-Saladra 2021
  • zm. 1357
    Konstancie, svídnická kněžna abatyše, bývalá hlohovská kněžna

    Neteř Kazimíra Velikého; roku 1357 udělila městu magdeburské právo (druhá lokace), které král potvrdil roku 1358.

    pramen: Migrała 2016
  • zm. 1505
    Anna Rokitnicka abatyše

    Jednala ve Starém Sączi s královskou komisí.

    pramen: Migrała 2016
  • zm. 1590
    Zofia Różanówna abatyše

    Schválila statut ševcovského cechu.

    pramen: AHMP
  • 1624–1630, 1642–1644, 1647–1649
    Anna Lipska abatyše

    Fundátorka kleneb kostela klarisek, obnovy farního kostela po požáru roku 1644 a kostela sv. Rocha. Statut sdruženého cechu z 16. 12. 1638 nese její jméno, ačkoli datum spadá mimo uvedená funkční období (k ověření).

    pramen: Bazielich 1966
  • zm. 1691
    Konstancja Jordanówna abatyše

    V březnu 1691 založila klášterní hudební kapelu.

    pramen: Garnczarski 2014

Mezera v pramenech: Úplný seznam abatyší s daty funkčních období vyžaduje studium tištěných prací (např. Sułkowska, „Za klauzurą“, 2006). Mezery jsou zejména kolem let 1550–1590 a 1700–1719. Poslední majitelkou města byla abatyše úřadující v době josefínského zrušení kláštera (1781/1782).

Šoltysové, fojtové a městská rada

1268 – 18. stol.

Každodenní správu města vedl šoltys, potom fojt a od počátku 14. století také městská rada s purkmistrem. Fojtství rychle přešlo do rukou kláštera a městská rada se volila se souhlasem abatyše.

  • 1268
    Pysz (Pyschon) šoltys Sącze

    4. 6. 1268 mu Kinga udělila šoltyství; Sącz byl tehdy ještě vesnicí.

    pramen: Z. Bazielich 1997
  • zm. 1273
    Michał fojt („advocatus de civitate nostra Sandecz“)

    První zmínka o Sączi jako o městě, v listině z 18. 4. 1273.

    pramen: Migrała 2016
  • zm. 1307
    Městská rada samospráva měšťanů

    První zmínka o radě. Roku 1315 bylo fojtství prodáno a od roku 1357 zůstávalo v rukou klarisek.

    pramen: Migrała 2016

Mezera v pramenech: Jména purkmistrů, fojtů a konšelů ze 14.–18. století obsahují městské knihy a článek Z. Bazielicha „Elekcje władz miejskich Starego Sącza w XVII w.“ (Rocznik Sądecki 25, 1997), který se dosud nepodařilo zpracovat. Pozor: fojt Albert z roku 1311 je fojt krakovský. Ve Starém Sączi pouze pobývala uherská vojska vyslaná proti jeho vzpouře.

Pod žezlem Habsburků: magistrát a rada

1772–1918

Po josefínském zrušení kláštera přešly statky klarisek i samo město do císařského vlastnictví („K.K. Ex-Nonnen Herrschaft Alt-Sandez“) a dřívější samosprávu nahradil magistrát. Od roku 1867 na základě haličských zákonů opět působila volená městská rada s purkmistrem.

  • od 1782
    Magistrát městský úřad pod dohledem krajských úřadů

    Právě on den po velkém požáru 24. 4. 1795 žádal komorní úřady o pomoc.

    pramen: starosadeckie.info – Požáry
  • zm. 1799
    Wincenty Reszkiewicz městský písař

    Jeho zápisky jsou zdrojem poznatků o žhářství ve městě.

    pramen: starosadeckie.info – Požáry
  • od 1867
    Městská rada samospráva podle haličských zákonů

    Mimo jiné od roku 1894 usilovala o učitelský ústav a zavázala se postavit jeho budovu.

    pramen: AHMP

Mezera v pramenech: Jména purkmistrů z let 1867–1918 jsme v dostupných internetových zdrojích nenašli. Je třeba je hledat v díle „Historia Starego Sącza“ (ed. H. Barycz, 1979), v haličských šematismech a v Národním archivu v Krakově (pobočka v Novém Sączi).

Purkmistři druhé republiky

1918–1939

Ve svobodném Polsku řídila město Městská správa (Zarząd Miejski) v čele s purkmistrem. Těsně před válkou zaměstnávala 30 osob.

  • 20. léta 20. století
    Edward Szayer purkmistr, advokát

    Otec pěvkyně Ady Sari, spoluzakladatel „Sokola“ (1893). Doba jeho úřadování se uvádí rozdílně: culture.pl – 1920–1930, en.wikipedia – sedmnáct let.

    pramen: culture.pl – Ada Sari
  • zm. 1937 – 9/1939
    Robert Ogorzały purkmistr

    Pod jeho vedením rada 18. 2. 1937 určila budovy učitelského ústavu pro pedagogické lyceum; úřadoval v září 1939.

    pramen: Bednarczyk 2010, „Z Grodu Kingi“

Mezera v pramenech: Nezjištěno: kdo převzal moc roku 1918 a kdo vládl mezi Szayerem a Ogorzałym.

Okupační moc

1939–1945

Po vpádu Němců se Starý Sącz (Alt-Sandez) ocitl v Kreis Neu-Sandez krakovského distriktu. Tuto moc si ve městě nikdo nezvolil. Byla nástrojem okupanta.

Mezera v pramenech: Nezjištěno: kdo zastával úřad od srpna 1944 do příchodu Rudé armády v lednu 1945.

Národní rady Lidového Polska

1945–1990

Po válce nahradily samosprávu národní rady a jejich prezidia a od roku 1973 úřad náčelníka města a gminy. Od roku 1974 existovala městsko-venkovská gmina Stary Sącz.

Mezera v pramenech: Jména předsedů Městské národní rady a náčelníků města a gminy z let 1945–1990 jsme v internetových zdrojích nenašli. Popisuje je zřejmě sv. 2 díla „Historia Starego Sącza“ (ed. F. Kiryk, 1995).

Starostové svobodné samosprávy

od 1990

První svobodné komunální volby se konaly 27. května 1990. Od roku 2002 volí starostu obyvatelé v přímých volbách.